vodil je bezpečně, strach mít nemuseli, jejich nepřátele pohltilo moře. Žalmy 78,53›››
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150
Žalmy 78
51 Všechno prvorozené v Egyptě pobil, prvotiny plodivé síly v Chámových stanech.
52 Ale svůj lid vedl jako ovce, jako stádo je převedl pouští,
53 vodil je bezpečně, strach mít nemuseli, jejich nepřátele pohltilo moře.
54 Dovedl je až k území své svatyně, k této hoře, kterou pravicí svou získal.
55 Vypudil před nimi pronárody, jejich zem rozměřil na dědictví, v jejich stanech ubytoval izraelské kmeny.
56 Ale pokoušeli ho a vzdorovali Bohu nejvyššímu a nedbali na svědectví jeho,
57 odpadali, byli věrolomní jak otcové jejich, selhávali jako záludný luk.
58 Na posvátných návrších ho uráželi, svými modlami ho podnítili k žárlivosti.
59 Bůh se rozlítil, když to vše slyšel, velmi si zprotivil Izraele:
60 opovrhl svým příbytkem v Šílu, stanem, v němž přebýval mezi lidmi.
61 Vydal do zajetí svoji sílu, svoji čest do rukou protivníka
62 a svůj lid vydal v plen meči, proti svému dědictví vzplál prchlivostí.
63 Jejich junáky sežehl oheň, jejich panny svatebních chval nepoznaly.
64 Jejich kněží padli mečem, jejich vdovy neplakaly.
65 A pak se Panovník probudil jak ze sna, jak bohatýr rozjařený vínem,
Žalmy 79
Žalmy, Kapitola 79
66 zezadu bil svoje protivníky, uvedl na ně potupu věčnou.
67 Zprotivil si Josefův stan, Efrajimův kmen si nevyvolil,
68 zvolil si kmen Judův, horu Sijón, tu si zamiloval.
69 Svou svatyni vybudoval jak výšiny nebes, navěky ji založil jak zemi.
70 Davida si zvolil, svého služebníka, povolal ho ze salaší,
71 od ovcí s jehňaty ho přivedl, aby pásl Jákoba, jeho lid, Izraele, jeho dědičný díl.
72 A pásl je s bezúhonným srdcem, rukou zkušenou je vodil.
Žalmy, Kapitola 79
1 Žalm pro Asafa. Bože, vtrhly pronárody do dědictví tvého, tvůj svatý chrám poskvrnily, Jeruzalém obrátily v hromady sutin!
2 Mrtvoly tvých služebníků daly za potravu nebeskému ptactvu, těla tobě věrných zemské zvěři.
3 Prolévaly jejich krev okolo Jeruzaléma jak vodu, a nebyl, kdo by je pohřbil.
4 Tupení svých sousedů jsme vystaveni, svému okolí jsme pro smích, pro pošklebky.
5 Dlouho ještě, Hospodine? Chceš se pořád hněvat? Bude tvoje rozhorlení planout jako oheň?
6 Vylej svoje rozhořčení na pronárody, jež neznají se k tobě, na království, která nevzývají tvoje jméno;
7 vždyť pozřely Jákoba a zpustošily jeho nivy.
8 Nepřipomínej nám staré nepravosti, pospěš nám vstříc se svým slitováním, jsme naprosto vyčerpáni.
Komentáře k verši :
vodil je bezpečně, strach mít nemuseli, jejich nepřátele pohltilo moře. Žalmy 78,53
Počet veršů v Bibli je 31 167.